O Mistrovství Evropy juniorů ve Francii
Naše výprava ve složení Jarda Binder, Petra Žákovská, Martin a Vašek Máchovi a já, jsme vyrazili dne 26.8.2007 v poledních hodinách z Prahy. Naše cesta do Francie nám trvala zhruba 20 hodin. V ranních pondělních hodinách jsme dorazili do oblasti CANET EN ROUSSILLON, kde jsme měli být ubytováni v campu. Bylo nádherné slunečné počasí a teplo. Následně dorazili další reprezentanti za Českou republiku z Brna a Neratovic. A mohla se začít pilovat technika pro jednotlivé disciplíny a drobnosti na závody v plném složení. Náš trénink začal v pondělí odpoledne, kdy jsme plní elánu vyrazili auty na nedalekou písčitou pláž. Pod velením našich reprezentačních trenérů Hanky a Tomáše z místní skupiny Brno-město, mimochodem také reprezentanti ČR v dospělých, jsme začali běháním po pláži a plaváním v studeném francouzském moři. Večery pak byly ve „volném stylu"a spíše odpočinku, klidu a vaření v kempu. Následující (úterní) ráno začalo rozplavbou v místním malém bazénu v kempu, zatímco jiní účastníci výpravy poklidně spali, my už byli v bazénu a rozehřívali se. Dopoledne jsme opět jeli na pláž, kde jsme trénovali disciplínu „kolíky" (je to 20-ti metrový sprint z lehu pro kolík) a pak normální sprint na 90 metrů. V moři pak nabíhání do vln, plavání štafet atd.... Vrátili jsme se k večeru a bez sil jsme doslova padli do postelí. Středeční ráno jsme místo plavání měli jen rozcvičku a běhání. Hned potom jsme jeli k moři, odpoledne jsme měli vyhrazenou dráhu na závodním bazénu v Canetu, abychom si prohlédli krásný 50ti metrový venkovní bazén a okolí. Byl to pro mě silný zážitek když jsem vcházel s plaveckou čepičkou CZECH na bazén!! Stačilo se jen kouknout do vedlejší dráhy, kde plavali Švýcaři, vedle Francouzi, Italové atd.... Přesně o tomto jsem snil od dětství a každý plavec sní.....Já měl to štěstí, že jsem to mohl zažít.
Hned z bazénu jsme odjeli zpátky do kempu, kde na nás začala s klukama doléhat nervozita a strach. A tak jsme znovu a znovu probírali každý detail, co nás jen napadl. Ale jinak byla úžasná atmosféra a plno legrace. Čtvrtek byl pro nás překvapením, abychom si všichni odpočali před blížícími se závody a trochu se odreagovali, trenér vymyslel výlet do Andory. Je to malý stát mezi Francií a Španělskem. Vyjížděli jsme v časných hodinách, přejeli jsme Pyrenejské pohoří a dojeli do hlavního města Andory. Měli jsem celý den volno na chození po obchůdcích, nákupech a na jídlo. Den nám rychle utekl a než jsme se nadáli opět jsme byli v našem kempu. Pátek: Dolehl na nás stres...Je to tu !!! Slavnostní zahájení a první den závodů. Přes dopoledne jsme byli na pláži, kde jsme si zaběhali a vše ještě jednou důkladně probrali.Odpoledne jsem vyrazili na bazén. Slavnostní zahájení bylo vcelku rychlé a stručné, představili se všechny země, bylo jich celkem 12. A hned následovala disciplína SERC (simulovaná záchrana).
Česká republika si vylosovala šestou pozici na startu, čekání bylo nekonečné, nikdo jsme nevěděli do poslední chvíle do čeho jdeme, jelikož jsme všichni čekali zavřeni ve sprchách. Po vyhlášení ČR na start jsme obdrželi papír v anglickém jazyce, co se na bazénu stalo a my jsem museli řešit situaci. Zazněl signál a my vběhli na bazén, měli jsme 2minutový limit na zvládnutí situace a zachránění co nejvíce osob z vody. S naším výkonem jsme byli vcelku spokojeni, ale za necelou hodinu přišlo vyhlášení a my byli zklamáni, byli jsme až devátí čekali jsme lepší umístění. Po závodech jsme odjeli do kempu a šli rovnou spát. Sobota: Po brzkém probuzení jsme odjeli na bazén kde byla od 7 hodin rozplavba a od 8. hodiny začínaly plavecké závody na bazéně. První má disciplína byla 200m podplavávání plotů. Došel jsem na stanoviště s průkazkou, kde bylo moje jméno a země tam si mě zaregistrovali a čekal jsem až se odbude rozplavba přede mnou. Na pokyn jsem došel ke své dráze, odložil si věci a čekal na startéra. Po signálu jsem skočil do vody a plaval, co mi síly stačily a úspěšně podplaval všechny překážky. Nakonec jsem se umístil někde mezi slabšími plavci, protože na Francouze, Italy, Španěly a Němce nám ještě stále velký kus chybí.
Celkově ve všech plaveckých disciplínách jsme se umisťovali kolem ¾ startovního pole. Ale byl to pro nás úžasný zážitek a velké ponaučení od lepších. Byl to fyzicky a psychicky náročný a dlouhý den. Odkoukali jsme plno nových a zajímavých technik a stylů a to je to nejdůležitější. Hodně mě zaujala disciplína hod lanem. Kde bylo startovní pole hodně vyrovnané. Úkolem při této disciplíně je smotat lano a hodit členu družstva, který čeká 15m od břehu a přitáhnout jej do 30sekundového limitu. Naši kluci to zvládli za 14 sekund, stejně jako favoriti, šlo jen o desetiny sekundy. Ale největší obdiv sklidil Nizozemec, který smotal lano krouživým pohybem který vychází z ramene tak rychle, jako se točí kolo u auta a hodil s naprostou přesností a následné přitáhnutí byla už jen hračka, tenhle pro mě BOREC TO ZVLÁDL Za 9 sekund!!!! Klobouk dolů.... Tímto skončily disciplíny na bazénu a od neděle rána už byly jen disciplíny na moři. Byly to závody v board rescue, surf race atd... jízdy na záchranných prknech, ve kterých se kluci rvali co jen síly stačily, ale moře nám opravdu chybí, doplavávali mezi horší polovinou, ale drželi se co jen se to dalo.
Pak následovaly běhy. Nejdříve sprint na 90 metrů, kde postoupil Karel Koráb do semifinále. A hned poté byly „kolíky", disciplína ve které leží 8 závodníků na zemi vedle sebe v lajně a hlavou dolů. 20 metrů od pat máte jen 7 kolíků, jde o to kdo bude rychlejší a sebere kolík,tak postupuje dále. Běhá se bez přestávky pořád dokola, dokud nezbudou 2 poslední, kteří postupují do finále mezi 8 nejlepších. Já se účastnil a šlo mi to dobře, byli jsme v našem rozběhu dva, já a Karel Koráb, navzájem jsme se hecovali a drželi se. Dostali jsem se mezi nejlepší tři, ale při posledním rozběhu Karel těsně nestačil na Nizozemce a vypadl do semifinále. Já postoupil do finále, byl to pro mě obrovský úspěch. Chvilka pauzy a šlo se hned na semifinále a pak rozběh finále, jenže štěstí mi nepřálo a já měl krajní lajnu vedle Francouze který byl o málo rychlejší a kolík mi vzal,vypadl jsem. Nicméně jsem měl dobrý pocit.
Den utekl a my všichni měli už opravdu dost, při pohledu na kluky jsem viděl tu obrovskou úlevu že to máme za sebou, ten stres a obavy skončily. Seděli jsme na pláži, koukali mlčky na sebe a byli naprosto vyčerpaní,ale spokojení, že jsme tam nechali vše a mohli se zúčastnit. Nechyběla výměna čepiček se soupeři a společné fotky. V neděli večer bylo po disciplínách vyhlášení a slavnostní hostina. Nejlepších výsledků dosáhli jednoznačně reprezentanti z Itálie, Německa a Španělska. Večer jsme se rozloučili a my Pražáci zamířili domů do matičky Prahy se spoustou zážitků, zkušeností a suvenýrů z krásné Francie. Byl to nepředstavitelný a neopakovatelný zážitek v mém životě a jsem za něj vděčen !!! Nikdy na tohle nezapomenu a myslím, že nikdo z nás. Tímto chci poděkovat místní skupině Prahy 15 za všechny starosti a za to co udělali, zařídili a sponzorovali.
Děkuji Vám. Jakub Macháček VZS PRAHA 15
Pokud i Vy se chcete alespoň prostřednictvím fotogalerie podívat stačí nahlédnout zde. A přidáváme odkaz na výsledkovou listinu Brněnské skupiny VZS
Copyright © Místní skupina Vodní záchranné služby ČČK Praha 15 K článku byly použity fotografie a odkazy na oficiální stránky mistrovství. Vložil D.V.
^ Nahoru